Jump to Navigation

Domů do říše!

PřílohaVelikost
Domů do říše.pdf309.02 KB

ROK 1938 NA JESENICKU VE SVĚTLE LITERATURY A PRAMENŮ

SOkA JESENÍK

Mgr. Jana Hradilová, Státní okresní archiv Jeseník

Věnováno památce mého učitele Mgr. Tomáše Knoppa

 

Publikováno s laskavým svolením autorky.

 

Jubilejní rok 2008 vybízí naléhavěji než kdykoli dříve k zamyšlení nad těmi kapitolami naší regionální historie, jimž doposud nebyla věnována náležitá pozornost, a která v historii Jesenicka náleží k oněm tzv. „bílým místům”. Události roku 1938 v tomto koutu českého pohraničí k nim bezpochyby patří. Je pochopitelné, že vzhledem k citlivosti tématu dnes převládá na obou stranách - jak na české, tak německé - spíše zdrženlivost a vzájemná ohleduplnost. I přes vysoce ceněné fungující přátelské vztahy a partnerský dialog by však naše snaha nerozdmýchávat vášně neměla vést k tabuizaci této problematiky. Incidenty a nacionalistické nálady roku 1938 jsou součástí naší společné historie stejně jako rok 1945 se všemi jeho příčinami a důsledky a je třeba k nim přistupovat jako k historickým událostem objektivně „sine ira et studio”, bez zášti a náklonnosti.

Od vydání knihy „Pátá kolona na severní Moravě” autorského kolektivu M. Dohnal – Z. Filip – F. Spurný1 a dílčí studie „Henleinovský puč na Jesenicku” z pera F. Spurného2 uplynulo již více jak čtyřicet let. Tyto odborné práce dodnes představují souhrnný základ, od něhož lze odvíjet další nová bádání. Problematika Jesenicka v r. 1938 se na stránky odborných i populárně-naučných knih dostala až zhruba v posledních deseti letech. Pozornost badatelů se soustředila zejména na vzpomínky zdejších členů čsl. bezpečnostních složek (zejm. četníků a příslušníků finanční stráže) a civilistů, kteří museli na podzim 1938 narychlo opustit své domovy.3 Za všechny jmenujme alespoň nejnovější regionální práci P. Procházky „Příběhy z pohraničí“.4 Z celého území někdejšího okresu Jeseník jsou události podzimu 1938 nejsouhrnněji popsány pro oblast Zlatohorska, a to především díky pracím německého autora Julia Grawa a regionálního vlastivědce Sotira Joanidise.5 Samostatnou kapitolu pak tvoří krajanská spolková literatura, tzv. heimatbuchy. Některé knihy popisují dané období jen velmi stručně, spíše okrajově, některé se ho však i tolik let po válce dotýkají s překvapujícím šovinismem.6

Všechny tyto novodobé studie mají jedno společné. Jen v minimální míře totiž využívají archivních pramenů. Přestože jsou možnosti studia problematiky sudetoněmecké iredenty a zvláště pak událostí podzimu 1938 na Jesenicku v SOkA Jeseník velmi omezené (např. zde nejsou uloženy příslušné spisy vyšších soudních instancí, řada úřední dokumentace se vůbec nedochovala), je zde přesto k dispozici zajímavý archivní materiál. Zcela primárním pramenem je především rozsáhlá kolekce obecních, školních a farních kronik, které zatím nebyly téměř vůbec vytěženy, a dále pak dobový tisk. Využít lze také spisy okresního soudu a fondů nacistické provenience - především okresního vedení NSDAP, z něhož jsou cenné zejména osobní spisy funkcionářů strany, a torza dokumentace freikorpsu.

Úkolem tohoto příspěvku není vyčerpávající popis událostí na Jesenicku, které se odehrály v průběhu rozporuplného roku a zejména pak podzimu 1938. Jeho cílem je seznámit veřejnost především s novými prameny, hlavně kronikářskými, předložit neznámá fakta a také podnítit širší badatelský zájem o danou problematiku.

*

Již od dob rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko v 18. století tvořilo Jesenicko zvláštní

enklávu. Z rakouského a nakonec i československého pohledu se nacházelo v poněkud izolovaném koutu při státní hranici s Německem. Z geografických a strategických důvodů nebyla tato oblast zahrnuta do území chráněné nově budovaným opevněním. Ale tím více bylo lehce přístupné ze severu, z Německa. Čsl. branou moc zde vedle málo početných četnických, policejních, finančních a celních stanovišť zastupoval jen 7. hraničářský prapor v Jeseníku.

Jesenicko je jednou z mála oblastí, která byla ozbrojenými skupinami sudetoněmeckého freikorpsu za pomoci německé armády a policie obsazena z velké části již po 22. září 1938, tedy před Mnichovskou konferencí (29. září 1938). Právě 22. září se za nadšeného hajlování místních obyvatel začali do svých obcí vracet funkcionáři Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei, SdP), kteří v první polovině téhož měsíce uprchli za hranice po neúspěšném pokusu o převrat. Společně s nimi přicházely i skupiny ordnerů a v Říši zformované oddíly sudetoněmeckého freikorpsu. Jejich návrat se samozřejmě neobešel bez incidentů.

Přidat komentář

Plain text

  • No HTML tags allowed.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Toto je zde jako ochrana před spamovacími roboty.
1 + 4 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.


Main menu 2

about seo