Jump to Navigation

Poslední stanování v sezóně 2017 – Lamač

Přestože se historicky bitva udála na konci července roku 1866, pro nás je bratislavská čtvrť Lamač vždy podzimní tečkou. Louka u krematoria poblíž dálnice se už moc stany neplní, nikoliv neúčastí jednotek, ale tím, že většina dává přednost spaní v tělocvičně. My nejsme šachový kroužek a letos nás ani mrazík nepotrápí, naopak celý víkend jsou letní teploty a v uniformách pořádně horko. To ani svařák tolik nejde v pátek na dračku pod hvězdnou oblohou, když nemrzneme a tatranský čaj hřeje déle. Svařené víno přijde vhod až na pochodu ke Slavkovu.

Na Korunní pevnůstce v Olomouci (6.-8. října 2017)

Ani v říjnu akcí a chutě neubývá, jen toho tepla a sil, s končící sezonou, už není tolik. Poprvé jsme se vydali na bitvu do jádra blízkého, bývalého pevnostního, města, Olomouce. Předpověď počasí nevypadala moc vábně a kašlík řádil, ale neodradilo nás to úplně všechny. A bylo to dobře, valy Korunní pevnůstky se rychle zaplnily stany a zrekonstruovaný areál byl krásnou kulisou, nad kterou se vyjímala naše vlajka. Na druhý den výcvik předvádělo tolik vojáků, až bylo jasné, že žádné velké manévry při bitvě nebudou možné.

Nový Jičín - Slavnosti města 2017

V pátek v 16:00 byl v plánu odjezd směr Nový Jičín, s přetěžkými třemi kanóny bylo potřeba vyrazit co nejdříve na cestu. Když jsme konečně těsně před 17 hodinou s velkou slávou přijížděli k Uhelné, tak si Zub vzpomněl, že doma nechal boty a má jen sandály. Ztracený čas se pokoušel Martin dohnat utajeným, rychlým průjezdem Žulovou, bohužel nás Mára s Hanesem zahlédli, no tak jsme se vrátili i pro ně. Někdo zapomíná vzít sebou boty, jiný kamarády. To je tak, když se dva domluví, ale třetí myslí. Do Nového Jičína jsme přijeli už po tmě, ale tábor vyrostl rychle.

Okolo Hradce v roce 2017

Po loňské velkolepě připravené akci k výročí se říkalo, že jinak to na Hradci bývá menší jako všude jinde. Není. Z hlediska historické přesnosti a atraktivnosti bitvy je to stále vyšperkované na evropské úrovni. Velikostí a pojetím si bitevní scéna na Chlumu s loňskem nezadala. I Vydra na koni opět jezdila. Přestože nám nebylo dáno bitvu přežít, pár padlých Prušáků si připsal Vlastík, který jim při svém skonu podrazil nohy nabijákem. Lstivá zbraň dělostřelce. Nebo taky nádražáka, podle nově ušitých modrých čepicí.

Jak se Kolobřeh slavně Napoleonovi i nám ubránil 23. - 25. 6. 2017

Po 210 letech si na pobřeží Baltského moře, v přístavním městě Kolobřehu, připomněli jedno velké vítězství, které jsme podpořili svou přítomností, přestože historicky se zde s Napoleonem utkala pouze pruská posádka a rakouské jednotky zde vůbec nebyli, ale jak poznamenali polští spolubojovníci, přijeli jsme psát dějiny. A že to tenkrát bylo velkolepé hrdinství, dokazuje i skromnost místního opevnění (do tábora v rámci Reduty Solne jsme se ani nevešli) a užití této události v rámci nacistické propagandy, kdy v roce 1943 byl natočen barevný historický velkofilm pro povzbuzení morálky.

Ostřelování břehů Dunaje

Oblíbenou akci s komfortním zázemím nákupního centra jsme si prodloužili brzkým odjezdem z domovů kvůli páteční večerní dělostřelbě na nábřeží, kterou jsme jinak nestíhávali.

Hopsa, na skok, do Brandejsa

Audience u Karla I. byla sice jen jednodenním podíváním do Brandýsa nad Labem, ale akce to byla v mnohém výjimečná. Prvně v historii gardy jsme zářili žlutě olemovanými trojrožáky k uniformě dělostřelce dob Marie Terezie a děla dostala zase o chlup monstróznější lafety a větší kola, a navíc ne každému se podaří, aby mu medaili předala sama vnučka Karla I., princezna Gabriela Habsbursko-Lotrinská, jako za gardu Medvědovi, a také ne pokaždé nám přístřeší poskytne samotný zámek. I takový byl Brandýs.

Masopust ve Vápenné 2017 a drak

Přípravy na první akci Gardy v roce 2017 začaly už hodně dopředu nápadem Karla na vyrobení velkého čínského draka. Výroba a výtvarné ztvárnění modelu o celkové délce kolem 15 metrů zabrala několik týdnů, kdy se garáž změnila ve výtvarnou dílnu, až se výsledek, skládající se z vyztužené otevřené dračí tlamy s hrozivými zuby a zlým kukučem a pohyblivým tělem z obručí a látky, stal téměř neúnosně působivým.

Tenkrát ve Slavkově 2016

Malé vzpomínání na jeden zimní týden pochodu do Slavkova se začíná odvíjet Vyškovem. Předchozí dění (a ostatně i mnohé následující – třeba mobil a lodička) zůstává už jen v legendách nad výpary zastřeným Zeleným potokem. K účastníkům pochodu 4. kolny hraběte Kolovrata se ve Vyškově připojila jednotka nepřítele, voltižéři, jejichž zážitek byl vykoupen mladickou nerozvážností a řadou puchýřů. Večerní střet na vyškovském náměstí s ukázkou historického koloritu jsme jistili zpoza závětrného rohu, dokud nebylo po všem.

Bitva o sklípek 2016

Lehké komplikace s obsazením auta a zapomenutými kanadami zavinilo zpoždění při vyjíždění, které by nebylo neobvyklé, ale v kombinaci s trasou, kterou Fofr neměl najetou a jeho navigace se porouchala, protože měla na značkách názvy měst, které nebyly v mapě, a tak byla v každé křižovatce překvapenou, kam že to vůbec jedeme?

Stránky



Main menu 2

about seo