V máji s dělostřelci taky v Háji
Bo mam malo času, pišu kratce jen perličky, o tom za čim ohlednout se mužu, opřit se o bandu mužu.
Měsíce květen a červen bývají vždy nejnáročnější v roce, akce střídá akci.
Začali jsme hned 1. května zahajováním sezóny na Borůvkové hoře. Pod rozhlednou jsme drželi patrolu a rozdávali příchozím štempl povolující vstup. Perličkou bylo zapomenutí odpalováku, vlastně, když ho jedněmi dveřmi do auta naložíte a druhými dveřmi ho Popcorn vytáhne a nechá před garáži dole ve městě, protože se do auta jinak nemohl vejít a zbytek je přesvědčený, že se odpalovák nakládal, no tak ho opravdu nemůžete mít. Ještě, že je kreativita mužstvu vlastní, a tak se odpaluje každou hodinu klackem. Malý kanón zvoní tak, že rozstřelí smrček na dva metry napůl, ale bandu nasedlaných lidí při sjezdu z vrcholu k Letišti už neustál, praskla lafeta.
V sobotu 5. května kluci poprvé větrají nově ušité ruské uniformy v plné palbě a jedou na fort Radíkov u Olomouce do bojové ukázky. Z fotek krásná akce, akorát proč jsou ti naši jen v košilích? To dělají zajatce hned od začátku, ne jen střihem uniforem předběhli dobu, a proto museli do půli těla. Organizátoři 2. válečných akcí jsou pro dobovost neuprosní.
V úterý 8. května se opět scházíme ráno, je potřeba šeříky vyzdobit gazy a v uniformách upomínajících na divoká válečná léta v pohraničí vyražíme na pietní akty k pomníkům. Vojáčky doprovází francouzská odbojářka.
Na víkend odjíždí část vojáků na bitvu do polské Strugy, i tam se ukáže kreativita, když zjistí na místě, že se nezvaly žádné špagáty na postavení stanů, ano to by nebyla akce, aby se něco nezapomnělo. 12. května se kluci, kteří mají ruské uniformy a zůstali doma, vypraví pomoci kamarádovi Romanovi Janasovi na pietní akt do Horní Lipové.
Mezitím se každodenně přes týden piluje nové vozidlo, do týmu vítáme náklaďáček jménem Vojta. Čím více děla narůstala, tím více byla přeprava nebezpečnější, o to více jsme rádi, že se podařilo získat finance na auto, které ten náš pojízdný cirkus uveze, ještě k němu pořídit plošinu nebo jeřáb, co bude nakládat a bude vše dokonalé.
Přípravy na náročný víkend kolem 20. května vrcholí, dala se dohromady dvě mužstva a naše cesty se rozcházejí, jedni míři do tradiční Bratislavy ostřelovat břehy Dunaje a druhý tým zajíždí Vojtu do Háje ve Slezsku. Jak bylo v Bratislavě popisuje jiný report, ale určitě tam bylo stejně krásně jako v Háji, kde se konala velká kulturní akce.To, že jsme zapomněli táhlo na jeden z vozů a jeden večer zmokli, nemůže nikoho překvapit ani rozhodit. Na Háji se taky přijímají do našich řad dva noví dělostřelci.
Následující víkend je malinko volnější pro část z nás, ti nezničitelní se převlékají do westernových kostýmů a září na prknech, co zanemají svět v premiéře Limonádového Joe, obdivuhodný výkon.
Tak nějak se květen rozplynul a převalil do června...
Pak už jen potrápit děti na Dětském dnu v Javorníku při stavění hranice jako Máchala v pohádce a vyrazit popřát Tatankovi ke kulatým narozeninám, daleko od civilizace, kde řvou žáby, se zpívá a zní bubny do noci.
A dnes? Citim, že vše rychle utika, ale neztracim dech, bo garda je dobra parta.
.