Bílá Voda

Podle rozkazu velitelství freikorpsu ve Vratislavi zaútočily ozbrojené jednotky SF 22. září 1938 na obce a města ležící nedaleko státních hranic. Předehrou k tomuto nevypovězenému útoku bylo již dva dny předtím (v noci z 19. na 20. září) zahájené ostřelování celnice v Bílé Vodě ležící přímo na hranicích s Německem z říšského území. Čeští obránci, četníci a příslušníci finanční stráže, se však až do odvolání nesměli stáhnout, ani opětovat palbu. Teprve 22. září odpoledne obdržel velitel zdejší četnické stanice Cyril Hořčica telefonickou výzvu, aby spolu s družstvem Stráže obrany státu (SOS) ustoupil směrem na Vápennou. V té době již bylo území na sever od linie Rejvíz – Široký Brod – Vápenná doménou freikorpsu.⁴³ Jaká byla v tomto severozápadním cípu Jesenicka situace očima zdejších obyvatel, popisuje kronika obce Bílá Voda: „Vojsko v Jeseníku obsadilo ve spolupráci s uniformovanými komunisty mezi jinými obcemi také Vápennou a tlačilo se k Javorníku. Nastal útěk obyvatelstva. Z Jeseníku a ostatních obcí prchaly tisíce lidí do Německa, aby nepadly do rukou českých vojáků a komunistů. Ve Vápenné samotné, kde se komunisté shromáždili, vybudovaly tyto hordy strašlivý pluk. Vše bylo v krátkosti rozbito, co mělo nějakou cenu, bylo ukradeno a odvezeno. Dobytek byl poražen nebo postřílen. Dne 19. 9. 1938 utekli také místní obyvatelé [tj. z Bílé Vody], 173 dětí odtud uprchlo do Złoteho Stoku [něm. Reichenstein] a Pačkova. Uprchlíci byli všichni velmi dobře přijati a zaopatřeni, ženy a děti byly umístěny v zotavovně. Z mužů schopných vojenské služby byl založen sudetoněmecký freikorps a z Bílé Vody k nim patřili následující muži: [jmenovitý soupis 25 mužů]. K freikorpsu byl přičleněn jeden zvláštní oddíl o deseti mužích. K této formaci patřili: [následuje jmenovitý soupis 7 mužů]. Dne 22. 9. 1938 ve 14:15 hod. utíkali čeští úředníci do lesa, když byly v obci Bílá Voda všude vztyčeny vlajky s hákovým křížem, a to na základě Mnichovské dohody mezi velmocemi Německem, Itálií, Anglií a Francií. Dne 22. 9. 1938 ve 14:30 vpochodovaly do obce jednotky freikorpsu. Prohledaly úřady, četnickou stanici a celnici, jakož i soukromé byty úředníků a pátraly po zbraních a munici. Zároveň byly ilegální osoby (komunisté) vzaty do zajišťovací vazby a odtransportovány do Pačkova. Zajati byli: [následuje jmenovitý soupis 11 mužů]. Zdejší uprchlí čeští úředníci byli freikorpsem zadrženi v okolí Javorníku a odvezeni do Pačkova do zajišťovací vazby. Dne 23. 9. 1938 byl otevřen poštovní úřad a obnos 3.560,- Kč byl zabaven a poslán politické správě SdP do Javorníku. U poštovního úřadu v Bílé Vodě byla zavedena nepřetržitá telefonní služba.“⁴⁴ Při nočním ústupu směrem na Žulovou bylo bělovodské družstvo v časných ranních hodinách 23. září přepadeno. Češi si bojem vynutili další postup, části družstva se podařilo dopravit do bezpečí zraněného dozorce finanční stráže Stanislava Vraštila. Někteří ale padli do zajetí, jako např. Velitel četníků Hořčica, do rukou ordnerů se dostal i těžce zraněný četař Leo Schmitz a ošetřující četník. Spolu s německými komunisty a žulovským poštmistrem byli uvězněni v již freikorpsem obsazené Žulové.⁴⁵