V Heršpicích jsme ranní gulášek zajedli perníčkama. Po fotografování pro starostu jsme se rozdělili. Strážce korkoťunku, Emilek a největší lenoch (Kikin) si zahráli transformers a pomohl klukům rozložit a naložit náš kanón. Takovým malým divem světa bylo, když celý žebřiňák natlačili do vozíku.

Při průchodu jednou dědinou se rozezněl zvon. (Po důvodu jsme raději nepátrali.) Ve Zbyšově nám dokonce Marta Kubišová zazpívala Řekni, kde ty kytky jsou. Samozřejmě jsme se přidali k tomuto protestsongu.

Kraličtí nám připravili k snídani výborné klobásky,... Na raní představení jednotek a historie dorazilo vnímavé obecenstvo. To se dozvědělo spoustu informací o vojsku, které před lety prošlo jejich obcí. Obrovský úspěch měl bodákový útok, který za skandování "links - links - links", vedli granátníci. V tu ránu se děti rozeběhly poschovávat na všechny strany. Jakmile jsme vyhlásili, že se mohou zblízka podívat na Pepínovy plaváky, tak děti začaly vylézat zpoza úkrytů a nahrnuly se k vozu.

Sobota 26. listopadu byla ve znamení přesunu z Javorníku do Náměště na Hané. Ve veselé atmosféře Stázka převezla Martina, Tondu, Lomiho, Medvěda a Vladana do místa první bojové ukázky na zámek v Náměšti. (K našemu obrovskému úžasu jsme zjistili, že nemáme zabaleny  do igelitu jenom náboje, ale i každou rukavici zvlášť, propichovák zvlášť, zasypávání zvlášť, propichovák zvlášť, ale na dně muniční bedny na nás číhala zvlášť zabalená tříkilová činka snad pro krácení dlouhých večerů. Tímto děkujeme našim baličům za opravdu důkladné zabalení, které je při frmolu v bitvě neocenitelé.

V pátek 9. září 2011 jsme při odjezdu do Kožle zaplnili tucet míst ve fordu a seatu. V Nyse k nám přisedl ještě Pawel a vyrazili jsme vstříc těžkým olověným mrakům na východě.

Program pátečního večera byl jasný: stavba stanů za houstnoucí tmy a především setkávání se starými dobrými přáteli.