Jak jsme porazili Napoleona na jeho vlastní půdě aneb Râches 2011

Pro javornické dělostřelce začal druhý víkend v září již ve čtvrtek 8.9.2001 a končil až v pondělí 12.9.2011, jelikož 6 udatných dělostřelců (ti, kteří se smířili s 20 hodinovou cestou autobusem) se vydalo na cestu do nitra Napoleonovy říše. Cesta tam byla okořeněna prohlídkou vojenského muzea v Bruselu. Vystavené expozice všem učarovaly, neboť jsou nádherné a na tuto návštěvu budeme často vzpomínat.

Z Bruselu bylo do Râches (Francie) již jen co by kamenem dohodil (rozuměj 200 km). Na místě jsme zjistili, že Francouzi jsou opravdu pohostinní lidé, jen si s námi nějak moc nepokecali, takže jsme byli vděčni našim překladatelkám, které s námi měli mnoho a mnoho práce. Na místě samém se nás sešlo okolo 120 vojáků a z toho 44 bylo Čechů. V sobotu začal však boj a veškerý „kamarádčoft“ šel stranou. V potyčce jsme francouzům zabavili jejich zásoby a potyčku jsme slavně vyhráli. Na naši stranu se mimo nás přidali dělostřelci z Pruska a pěchota výsostného Albionu.

Při večerním posezení u ohňů jsme se naše překladatelky taky konečně dozvěděli, co nosí naši spojenci pod kilty. Překvapení se nekonalo, fakt nic z oblečení. Brr, bylo nám zima i za naše spojence. Ráno však začali přípravy na rozhodující bitvu a vše ostatní šlo stranou. Scénář zněl jasně, spojenci musí prohrát. To by však JDG nebyla JDG, kdyby se vše povedlo podle scénáře. Když už se nás nepřítel rozhodl zlikvidovat, neočekávaně vzplála dýmovnice, představující zásah munice. Francouzi se však polekali svého úspěchu, spěšně se stáhli. Následně porazili všechny jednotky okolo nás, jen nás nechali na pokoji a tak jsme bojovali dokud to šlo a vítězství Francouzů nebylo dokonané. Naši chrabrost musel ocenit i sám Napoleon, kdy si po nedokonalém vítězství vychutnával oběd, ke kterému pozval i zástupce z našeho tábora. Radost nám zkazila jen vzpomínka na 20 hodinovou cestu domů, kam jsme se po částečně propršeném víkendu všichni těšili. Za závěr snad jen bojovný pokřik francouzů „Vivat Franc“, doplněný našimi vojáky na „Vivat Franz Josef“ a sbohem Râches, snad příště.

Za JDG Marko A.