Střípky z pochodu - VI
Tonda ráno otočil knoflíkem na "nefunkčních" plynových kamnech a rázem se ukázalo, že jsme zbytečně celou noc přikládali do "peter" u dveří.
Ráno se k nám přidali dva vyhládlí, zbědovaní a zmatení francouzští zajatci. Za jídlo a ochranu byli ochotni dát i svůj život.
Byli jsme pohoštěni v historickém domu se žudrem. Posilněni sekanou, kávou i čajem jsme vyrazili do studené mlhy z Kučerova na kopec Větrník, kde kluky loni zavál sníh. Letos nás na polní cestě vedoucí po hřebeni trápil pouze vítr a mlha. Skrze ni se daly tušit strmé svahy padající dolů.
Pepíno bravurně vedl koně po oranici i mimo ni. Po té, co jsme viděli nájezd do zatáčky přes hlubokou orbu westernovým způsobem, věřím, že se naše souprava nikde nepřevrhne a projede všude. V Letovicích jsme po třech dnech opět začali zpívat. Škoda jen, že jsme až nyní zjistili, že Luboš to bere jako signál k zastávce. (Ke třetí sloce jsme se už nedostali.)
Před závěrem této dvacetikilometrové etapy na nás čekala opravdová chuťovka: Běžecký závod na "Hamburger hill". S vypůjčenou flintou se mi za dělostřelce a Peťovi Labašovi za granátníky podařilo umístit se společně na prvním místě a dalším v pořadí byl Ken. Strážce korkoťunku za odměnu připravil výtečný svařák. Opekli jsme špek. Kavalerie dorazila tradičně, až jsme všechno vypili.
V Heršpicích na návsi proběhla potyčka za přítomnosti jízdy i pěchoty z francouzské strany. Po jejím skončení jsme se ubytovali v tělocvičně. Naposledy jsme vypřáhli kobylky a ty společně s Pepínem uháněly domů. (Závěrečná etapa je totiž pro vůz nesjízdná. Dle domluvy se však na příště má změnit.) V místním multifunkčním domě jsme podnikli útok na sprchy a spláchli špínu cest. Mezitím pan starosta stihl vytisknout fotky z dnešního večera.
