Bratislava 2015

Letošní Bratislava byla ve znamení deště. Na první letošní velkou bitvu jsme odjeli v úctihodném počtu 22, z toho 15 vojáků. Po překročení státní hranice nás Slovensko přivítalo deštíkem, jehož intenzita se zvyšovala až na průtrž. Komplikovaný vjezd do parku Janka Krále je už od roku 2007 rutinou. Stavba tábora probíhala po tmě a v dešti. Úderem 23hodiny stany stály a mi byli zabydlení. Došlo na zakrývací fólie, Fofr absenci fólie vyřešil zrekvírováním krycí plachty slámy, která už při našem příjezdu bila rozebraná a sám se odebral spát do Stáziny. Ranní vstávání do deštivého počasí nebylo moc příjemné, ale nejsme z cukru a optimismus nás neopouštěl. Děti se naučily hospodařit se suchým oblečením a na pochod do města jsme se vymluvili na smontování  rozložených kanónů. Zbyla na to krátká chvíle mezi jednotlivými přeháňkami. Nástup na bitvu po 15hodině opět v dešti a vlastní bitva naštěstí jen za mrholení. Kupodivu kanony střílely, jako by se nic nedělo, ba dokonce někteří to komentovali tak, že střílí líp než když neprší ! Večerní odstřelování přes Dunaj se zvrhlo v neřízenou palbu na výletní parník, který to nakonec otočil a prchal zpátky do přístavu. Po návratu do tábora jsme zjistili, že někteří dělostřelci tento čas proflákali v obchoďáku. V pozdních hodinách pak proběhlo křtění nové dělové hlavně u spřátelených Maďarů, ba dokonce jsme si začali rozumět, ale hláška večera –„Odkud jsou ty olivy, ale asi od nás z Norska nee !!“ byla nepřeložitelná. V neděli při balení již vykouklo sluníčko, ale přesto když jsme mokré stany naložili do vozíku, tak z něj vytékala voda. Všudypřítomné bahno jsme oklepali z bot a vydali se k domovu. Na závěr  komentář Máry:  „Jednu výhodu ten déšť měl- nežrali nás komáři !! „ 

M.D.