Výzbroj gardy v gotickém období

Výzbroj v gotickém období v případě naší gardy zahrnuje rozmanitou sbírku chladných i palných zbraní nabíjených převážně zepředu. V té době totiž v podstatě neexistovala jednotná výstroj ani výzbroj.

Dýka (případně tesák) byla osobní zbraní každého dělostřelce. Dále se také objevuje halapartna, meč.

Co však dělá základ baterie, jsou kanóny. V našem případě to jsou šestiliberní Georgův Maxmilián a Ferdinand od Martina Dopity. (Počet liber udává maximální hmotnost projektilu, který je kanón schopen vystřelit.)

S Vladanem a Markem k nám ze Žulové přichází další spousta palných zbraní.

Hákovnici proslavili Husité.

Varhany se používaly pro palbu v úzkých prostorách. Po jediné jejich salvě se na mostě či před branou válela spousta protivníkových mrtvol. Tyto byly postaveny v zimě na přelomu let 1996 a 97.

Rychlice již podle názvu střílela rychle. Nabíječ zvlášť nabíjel vyjímatelné komory. Střelec ji pomocí klínu připasovával k hlavni kanónu a nemusel se zdržovat ládováním.