Jaroslav Karban, „zapomenutá“ oběť roku 1938

Rok 1938 a následně druhá světová válka byla pro československé dějiny tou nejtragičtější
epizodou, s níž se těžko vyrovnáváme dodnes. Je neuvěřitelné, že i když se o tomto období
napsaly stovky vědeckých prací, článků, statí a zpráviček a člověk by si myslel, že téma je
vyčerpáno, stále se objevují nové historické poznatky.

Převzato z www.muzeum.jesenik.net

Hitlerův štvavý projev 12. 9. 1938 v Norimberku se stal signálem k henleinovskému puči. Po
jeho potlačení nařídila 16. 9. 1938 čsl. vláda rozpuštění Sudetoněmecké strany (SdP) a její
funkcionáři i řadoví příslušníci utekli do sousedního Německa.
Dne 17. 9. 1938 vznikla na území Německa ozbrojená teroristická organizace Sudetoněmecký
dobrovolnický sbor (Sudetendeutsches Freikorps, SFK) organizovaný po oblastech. Oblasti
Horní Slezsko se sídlem ve Vratislavi velel bývalý čs. poslanec dr. Köller. Celá slezská
skupina měla 6.400 mužů organizovaných po praporech. V praporu dislokovaném v Pačkově
(1. kompanie Jauernig) pod velením vidnavského majora v.v. Franze Thena se postupně
soustředilo cca 1.000 sudetských Němců z Javornicka a Vidnavska.
Téhož dne byl na území okresu Jeseník vyhlášen výjimečný stav a aktivní henleinovci uprchli
do Německa a okolních lesů. Dne 19. září 1938 byl vydán rozkaz čís. 3 SFK následujícího
znění: „V noci z 19. na 20. 9. 1938 provést bezpodmínečně na úsecích všech skupin četné  
větší akce. Zabezpečit provedení průzkumu a proniknout bezpodmínečně, až k českým
četnickým stanicím, vyvolat zmatek, pálit a zajišťovat rukojmí. Od zítřka dne 20. 9. 1938
podniknout větší akce i přes den. Očekáváme ještě během odpoledne telefonické potvrzení  
tohoto rozkazu a hlášení o plánovaných akcích.“
podepsán  Pfrogner, náčelník štábu SFK a zástupce K. Henleina
Ke splnění tohoto rozkazu přistoupili příslušníci freikorpsu velmi aktivně. Už v noci z 19. na
20. 9. 1938 bylo kulometnou palbou z Německa odstřelováno stanoviště Stráže obrany státu
(SOS) v Bílé Vodě. V průběhu 21. a 22. 9. 1938 bylo přerušeno telefonní spojení a byli
napadeni, odzbrojeni a zajati příslušníci oddělení finanční stráže Růženec, Švarcberk (Černý
Důl) a Nové Vilémovice, kde byl zastřelen respicient finanční stráže Stanislav Majzlík.¹

Během dne 22. září se oddílům freikorpsu a ordnerům podařilo obsadit celý javornický
výběžek, ustanovili svou státní správu se sídlem v Javorníku v čele s bývalým okresním
vedoucím SdP Waltrem Jaroschkem. Všude byly vyvěšeny vlajky s hákovým křížem.
Na silnici do Javorníku bylo napadeno a odzbrojeno družstvo SOS z Travné spolu s posádkou
četnické stanice a odvlečeno do koncentračního tábora v Pačkově. Stejně dopadla družstva
SOS a četníci z Bernartic, Horních Heřmanic a Staré Červené Vody.
Družstvo SOS Bílá Voda po dvou dnech ozbrojeného odporu dostalo odpoledne 22. září
povolení k ústupu. Podařilo se mu obejít Javorník, ale při nočním boji na silnici před Žulovou
bylo zajato 12 financů a 3 vojáci.
Ozbrojený odchod pracovníků inspektorátu finanční stráže Javorník, družstva SOS a celníků
z Bílého Potoka, četníků a příslušníků ostatních úřadů v Javorníku v počtu cca 50 osob
organizoval velitel četnické stanice prap. Anton Smola. V dopoledních hodinách se mu
podařilo vypravit z Javorníku vlak s rodinnými příslušníky státních zaměstnanců. Požadavek
ordnerů na složení zbraní rázně odmítnul. Nechal vytvořit semknutý tvar, po jehož okraji
rozestavil ozbrojené četníky a finance s odjištěnými granáty. Jako předvojová hlídka asi 100
m před semknutým tvarem šli strážm. Přibyla a Petsch. Podařilo se jim dojít až k silničnímu
zátarasu ve Vlčicích, který hlídalo asi 40 ozbrojených ordnerů, a ti se pokusili tento oddíl
odzbrojit. Ovšem pod pohrůžkou použití granátů z bezprostřední blízkosti se podařilo
semknutému tvaru projít až do Žulové.
Při přepadu Vidnavy 22. září zahynuli velitel vidnavského oddělení finanční stráže insp.
Josef Novák a dozorce František Pospíšil. V průběhu dne se oddílu četnictva z Jeseníku
podařilo bojem obsadit Žulovou, kam se postupně pěšky a vlakem z Javorníku a Vidnavy stahovali státní zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci. Vlak z Vidnavy byl ve Velké Kraši
přepaden a při následných bojích zde zahynul Viktor Dadák.²
 

Ostatní se stáhli pěšky směrem k Žulové, avšak přesila ordnerů je k večeru přinutila ustoupit až na horní konec Vápenné.
Zbytky družstev SOS zde na předsunutých postaveních čsl. armády vedly až do 28. 9. 1938
krvavé boje, při nichž zahynul 25letý dozorce Jaroslav Karban, člen finanční stráže
z Javorníku - zapomenutá oběť této doby. Podle vzpomínek tehdejšího příslušníka finanční
stráže Zdenka Dopity z Vilémovic se tak mělo stát nad železničním přejezdem v obci
Vápenná, kde - ač se to zdá jakkoliv neuvěřitelné - si Jaroslav Karban vyměnil hlídku s jiným
příslušníkem, který se chtěl rozloučit s místní dívkou. Bohužel si při této výměně nesdělili
hesla a tak večer 25. září při příchodu k železničnímu přejezdu byl Jaroslav Karban smrtelně
zraněn dávkou z kulometu, umístěném na blízkém vršku. Kulomet obsluhovali čsl. vojáci.
Snad kvůli této události mělo být jméno Jaroslava Karbana navždy zapomenuto.
O této tragické oběti roku 1938 se nám zatím podařilo nalézt jen kusé zprávy. Jaroslav Karban
se narodil 31. 8. 1913 v Kašovicích a byl svobodný. Utrpěl střelné poranění břicha, na jehož
základě bez lékařské pomoci vykrvácel při transportu do Jeseníku. Byl pohřben tamtéž 27.
září kaplanem Reinhardem Mrazkem.³
Při dalším zkoumání se podařilo zjistit, že dodnes žijí rodinní příslušníci Jaroslava Karbana
paní Alena Rohanová a Marie Zahrádková a při jejich oslovení nám napsaly:

Jak celé toto tragické období dopadlo, dobře víme… Prezident republiky dr. Edvard Beneš
vyhlásil 23. září všeobecnou mobilizaci a situace se částečně zklidnila, ale další události
vyvrcholily tzv. mnichovským diktátem z  30. 9. 1938, kdy se okres Jeseník stal součástí
Německé říše a byl obsazen 28. pěší divizí wehrmachtu.
 „Pokud nám někdo bude tvrdit, že odsun Němců byl bezprávím, pak je nutné říci, co tomu
předcházelo. Nepokoje tehdy vyvolávali českoslovenští občané německé národnosti, kteří  
chtěli do Říše.“ Tato slova vojenského historika Martina Vaňourka zazněla na pietních aktech
22. 9. 2010 u památníků padlých československých příslušníků finanční stráže Stanislava
Majzlíka v Nových Vilémovicích, Josefa Nováka a Františka Pospíšila ve Vidnavě a rolníka
Viktora Dadáka, otce příslušníka finanční stráže, ve Velké Kraši. Čestnou stráž zde drželi
členové Javornické dělostřelecké gardy, občanského sdružení, kteří zvelebili prostranství
okolo památníků a kromě informačních tabulí ilustrujících význam místa zde umístili repliky
československých hraničních sloupů. Jaroslav Karban svůj pomníček zatím nemá. Chápeme
proto tento článek jako první krůček k zachování jeho památky.

Milan Rychlý

LITERATURA
BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918 – 1938. FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2005.
BENEŠ, Jaroslav: Stráž Obrany Státu 1936-1939. FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2007.
Historie obce Nové Vilémovice. Studio 4, 2010.

POZNÁMKY

1. PROCHÁZKA, Petr: Příběhy z pohraničí. Hnutí Brontosaurus, Jeseník 2007. s. 39-41. HRADILOVÁ, Jana:
"Domů do Říše"! Rok 1938 na Jesenicku ve světle literatury a pramenů SOkA Jeseník. In: VIII. svatováclavské
česko–polsko–německé setkání v Jeseníku 2008. Sborník referátů. Jeseník 2008, s. 26-27.
2. PROCHÁZKA, Petr: Příběhy z pohraničí. opak.cit. s. 60-67. Podrobněji Hradilová, Jana: "Domů do Říše"!
opak. cit., s. 27-30.
3. Viz ZA v Opavě, úmrtní matrika řím. kat. fary Jeseník, rok 1938, str. 204, p.č. 116:
1/Datum úmrtí / pohřbu : 25. září /27.září 1938
Místo bydliště a smrti : Žulová, zemřel při transportu do Jeseníku
Zemřelý : Karban Jaroslav, svobodný financ, narozen 31. 8. 1913 v Kašovicích
2/ /prostřední zápis /:
věk: 25 let a 24 dnů
Příčina úmrtí: střelné poranění břicha - vykrvácení /úmrtní potvrdil Dr. Žižlavský/
Pohřbil: Reinhard Mrazek, kaplan
Poznámka: zemřel bez lékařské pomoci
4. Dopis dodnes žijících rodinných příslušníků paní Rohanové Aleny a Zahrádkové Marie ze dne 24.3.2010, viz
Archiv Javornické dělostřelecké gardy o.s.