Brest Litewsk

V předminulém ročníku Javornického zpravodaje jsem slíbil podívat se do Ruska za II. svět. války kde padlo nejvíce javornických občanů. Zapomněl jsem ovšem, že druhá světová válka začala už před touto agresí jinou a to 1. zářím 1939 napadnutím Polska fašistickým Německem. Proti Polsku nasadilo německé vrchní velitelství 6 tankových, čtyři lehké a čtyři motorizované divize se 2500 tanky. Proti této síle mohli Poláci nasadit pouze jedenáct jezdeckých brigád a dvě motorizované brigády s asi 600 obrněnými vozidly. Němci taktéž vyrukovali s 2000 leteckými stroji, z toho mimo jiné 1176 bombardérů a 771 stíhaček. Oproti tomu mohli Poláci nasadit jen kolem 400 strojů. U pěchoty představoval poměr 39 německých ku 38 polským divizím což aspoň trošku připomínalo rovnováhu. A i když polská armáda byla známá svou statečností, nemohla dlouho čelit takové materiální převaze. Razance, s jakou rychlostí procházelo německo bojištěm( tzv.Blitzkrieg) přivádělo světovou veřejnost úžasem. Vždyť  už první den zabezpečilo německé Luftwaffe vzdušnou nadvládu nad celou zemí. Během 48 hodin bylo zničeno celé Polské letctvo a během týdne byla poražena polská armáda. Do 17. září byly všechny polské ozbrojené síly, s výjimkou pár obránců na sovětské hranici, obklíčeny.  Nesmíme ovšem zapomenout, že Polsku nepomohl ani tehdejší Sovětský svaz, naopak na základě hanebné smlouvy s Německem začal hned ráno 17. září obsazovat Polsko od své strany. Příští den se sovětské jednotky setkaly s německými vojsky v Brestu Litevském a podle dohody tuto pevnost převzali od Němců. Sovětský svaz touto nechutnou smlouvou získal téměř polovinu Polska a vliv v pobaltských zemích.
Vraťme se však zpátky sem k nám. Jelikož tehdy Sudety v roce 1938 připadly Německu a zdejší obyvatelé se hlásili k německému občanství, je jasné že povolávací rozkazy k odchodu do armády přišly i do těchto ,,vzdálených končin“. A kde je válka jsou i mrtví. Už 15 .září  padli dva javorničtí občané a to u obce Rodsonina – Lukowska -  Kiesewetter Hans Ernst narozen  26. Juli 1915 a tehdy sloužící u 7. roty 7.pěšího pluku a střelec Brosig Alfred  narozen 31.3. 1917 (11. rota 3. střeleckého pluku) u již Nám známe pevnosti Brest Litewsk. Dne
 16. září přibili další dva. Znovu u pevnosti Brest Litewsk  střelec Kaltenbrunn Karl           narozen 22.10.1919 (6. rota 69 pěšího pluku) gefallen durch Brustschutz /Polen a u obce Bronislawy svobodník  Grimme Josef  narozen 30.8. 1915  (8.roty 7pěšího pluku)                  
U pevnosti padli tedy hned dva javorničtí občané. Alespoň ve zkratce se tedy zmíním o tomto místě. 
Brest Litewsk je v dnešní době oblastní město a leží v západním Bělorusku na řece Bug a Dněpro-bugském průplavu hranic s Polskem. Historie tohoto města sahá až do roku 1019 a bylo postaveno na místě,  kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. V letech 1569- 1795 patřilo město Polsko-Litevskému státu. V průběhu 19. století se toto město mění v pevnost,  přičemž hlavní obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla v důsledku přestavby zbořena, popř. přestavěna. V září roku 1939 byla pevnost dobyta Němci. A když v důsledku již zmiňované smlouvy Ribbentrop- Molotov došlo k ustavení nové hranice na řece Bug, připadla hlavní část pevnosti ležící na východním břehu této řeky Sovětskému svazu. Opevnění na západním břehu Bugu ovládali Němci, kteří i z tohoto místa přepadli 22. června 1941 tuto centrální pevnost. Obrana pevnosti při útoku na Sovětský svaz se tak stala jednou z prvních významných bojových střetnutí Velké vlastenecké války.
Ale vraťme se do roku 1939  kdy, jak je již na horní části tohoto článku napsáno, dva z javornických občanů tehdy padlo při dobývání této silné pevnosti. Podle zachovaných historických dokumentů a hlášení se tedy začtěme do řádků, co se tehdy tyto dva dny při útoku děly.

15.září
3. tanková divize vytvořila bojovou skupinu ve složení: části 6. tankového pluku, 3. motocyklového praporu, 39. ženijního praporu, 4. a 6. baterie 75. dělostřeleckého pluku. Skupina zahájila útok ve 3.45 hodin ráno ve směru na Fort III. 3. rota 3. motocyklového praporu dosáhla polská opevnění a zbytek skupiny ovládl hlavní nádraží. Těžká palba polské obrany zasáhla německé jednotky. První útok 20. pěší motorizované byl zahájen ve 14.30 odpoledne. Spolu s ní útočil III. prapor 86. pěšího motorizovaného pluku (10. tanková divize) a 39. ženijní prapor ze stavu 3. tankové. Byla vytvořena podpůrná dělostřelecká skupina pod velením plukovníka Weidlinga od 20. motorizované, která od 1 hodiny v noci zahájila přípravnou palbu trvající až do 19 hodiny následujícího dne. Pod její ochranou se od jihovýchodu dostaly k pevnosti 4. a 6. rota 6. tankového pluku. Do boje se zapojily i letky střemhlavých Ju 87. Ve večerních hodinách německé jednotky obdržely rozkaz o přerušení útoku. Polská posádka měla značné ztráty odhadované na 40% padlých a raněných. 3 mobilní protiletadlová baterie ztratila tento den tři děla ale v průběhu obležení sestřelila 4 nepřátelské letouny (z toho dva jistě). Ztráty XIX. sboru nejsou známy.

16. – 17. září 1939
Na pevnost Brest je po celou dobu prováděna dělostřelecká palba. Jednotky 20. pěší motorizované a 10. tankové se snaží prolomit polské obranné pozice. 3. tanková nechala na místě dvě baterie svého dělostřeleckého pluku a zahájila pohyb směrem na Włodawu s úkolem spojit ze směřujícím k Włodawie od jihu XXII. tankovým sborem gen. Kleista. Tři muži od 75. děl.pluku obdrželi tento den E.K.II za podporu útoku 20. pěší motorizované. V 18 hodin vydal gen. Plisowski rozkaz k opuštění pevnosti do 20 hodiny a ústupu ve směru na Kodeń. Přechody přes minová pole a ochranu ústupu zajišťoval 56. ženijní prapor, který ustoupil kolem 1 hodiny v noci. Tanky 112. roty byly v pevnosti poškozeny vlastními osádkami a ponechány na místě. Velitel pochodového pěšího praporu 82. pěšího pluku, kpt. Wacław Radziszewski, odmítl opustit své pozice bez písemného rozkazu a snažil se ustoupit až 17. září ráno. To se už na západním břehu Bugu objevil 76. pěší motorizovaný pluk Obersta Gollnika ze stavu 20. pěší motorizované a brzy ráno vstoupil od strany Terespolu do opuštěné pevnosti. Část polského praporu byla zajata. K večeru se ve městě v budově vojvodského úřadu usídlil i štáb XIX. sboru.

Převzato: www.válka.cz

Použitá literatura: Wiliam L. Shirer -  Vznik a pád Třetí říše
                              Mathias Färber – Druhá světová válka v obrazech
                              Úmrtní listy javornických občanů poslaných z fronty