Víkend 2. až 4. května měli členové Javornické dělostřelecké gardy (dále JDG) rezervovaný pro „II Kłodski Piknik Artileryjski“. V pátek 2. května jsme tedy naložili pár tun našeho vybavení do zapůjčené dodávky a vyrazili v několika vozech k pevnosti vypínající se nad Kłodskem.
Při prohlídce místa na spaní nám zmrzl úsměv na rtech. Kasematy v pevnosti by se spíše než pro ubytování vojáků daly využít jako obrovská lednička.  Bylo jasné, že na tuhle noc jen tak nezapomeneme. Kupodivu jsme ráno nemuseli nikoho rozmrazovat.
Po sobotní snídani následovala porada velitelů. Po vydání prachu jsme premiérově vystřelili z našeho největšího kanónu. Vše bylo téměř v pořádku. Jen stále nedorazilo auto s naším bubeníkem a posilami, které mělo přijet v sobotu. Asi půl hodiny před průvodem jsme tedy použili moderní vymoženosti a zavolali klukům, kde jsou. Odpověď: „Na přechodu v Bílém Potoku.“ nečekal nikdo. Zůstali jsme jako opaření. Průvod bez bubeníka to je jako... No, prostě nic moc. Naštěstí se za pár minut ukázalo, že jsme se stali obětmi kanadského žertíku. To bubeník i s posilami napochodoval na nádvoří pevnosti.
Po průvodu městem a kladení věnců s nezbytnými proslovy politiků jsme se po několika hodinách ve městě vydali klikatými katakombami na zpáteční cestu do pevnosti. Netuše do čeho vlastně lezeme, jsme se vydali do podzemí i s praporem. Zde je nutno vyzdvihnout Markovy schopnosti. Dodnes nechápu, jak se našemu praporečníkovi v těch úzkých chodbách dařilo kličkovat s dlouhou žerdí praporu.
Samotná ukázka bitvy probíhala v parku pod pevností za pěkného a slunečného počasí. Před zahájením bitvy samotné byla představena každá zúčastněná jednotka. Po čestných salvách se dělostřelci vydali na své pozice. Strhla se litá bitva. Padala rána za ranou. Podporovali jsme pěchotu vší silou. Manévrovali jsme kanóny dle rázných pokynů velícího. Naše největší dělo William si úspěšně prošlo svůj křest ohněm. Zvláštního ocenění od vrchního velitele jsme mimo jiné získali za opětovné zapojení do boje zraněné osádky „smolného“ kanónu.
Po zchlazení a zahnání žízně započaly dělostřelecké hry. Žádný z našich čtyř vyvolených dělostřelců předem netušil, jaké čtyři úkoly na ně číhají. Hod dělostřeleckou koulí se dal předvídat. Čištění kanónů ovšem čekal málokdo. Naštěstí se projevilo naše želízko v ohni a Fofrův cit pro detail. Za jeho excelentní a nenapodobitelný výkon přidělila nezávislá porota maximum možných bodů. Získali jsme nedostihnutelný náskok. Předposlední disciplína by se dala nazvat: přesun dělostřeleckého postavení kombinovaný slalomem. Lukostřelba probíhala mimo nádvoří pevnosti. Při vyhlašování výsledků celé soutěže obsadilo překvapivě první příčku kvarteto JDG.
Kvůli nízké teplotě v kasematech umožnili pořadatelé odjet jednotkám již v sobotu večer. Jejich rozhodnutí způsobilo několik napínavých až hororových okamžiků při návratu gardistů k domácímu krbu. Žádná z manželek netušila, že se jí muž vrátí domů tak brzo a nechtěla toho svého pustit domů.

<3. května>

napsal: Lomi